Principy léčby inzulínem Tisk E-mail

   K zajištění dostatečného množství inzulínu v těle během celých 24 hodin je jej nutno podat několikrát denně podle předem určených schémat - tzv. inzulínových režimů. Nejběžnější cestou podávání inzulínu je injekce do podkoží. Podle typu preparátu se pak z podkoží inzulín různě rychle a různě dlouho vstřebává, což umožňuje udržovat potřebnou hladinu inzulínu v těle s ohledem na  určité rozdíly zejména mezi dnem a nocí, mezi obdobím nalačno a po jídle a dobou fyzické námahy a odpočinku.

   Standardní inzulínový režim:

   Vychází z  fyziologických principů fungujících ve zdravém organismu. Během noci je hladina inzulínu relativně nízká,  zvyšuje se mírně v časných ranních hodinách a především v období po jídlech k pokrytí velkého přísunu glukózy do těla.


  Základní inzulínový režim spočívá v podání 3 dávek krátkodobě působícího inzulínu před jídly a jedné dávky dlouhodobě působícího inzulínu před spaním. Na následujícím obrázku vidíme schematické znázornění hladin inzulínu po podání jednotlivých dávek: 


   Principem podání inzulínu u tohoto i všech ostatních režimů je pokrýt inzulínem největší přísun glukózy po jídlech (preprandiální inzulín – podávaný před jídly) a zajistit takzvanou bazální potřebu inzulínu celých 24 hodin, zejména noci (odtud název bazální inzulín = podávaný před spaním). Tímto inzulínovým režimem je většinou zahajována terapie u pacientů s diabetes mellitus 1. typu  a u většiny pacientů toto schéma postačuje k udržení dobré kompenzace nemoci. 

Základní informace, které je třeba si zapamatovat při léčbě inzulínem

-  podání inzulínu  vede ke snížení koncentrace krevního cukru (pokles glykémie)

-  nepodání inzulínu vede ke zvýšení koncentrace krevního cukru ( vzestup glykémie)

 
[Zpět]