| Ateroskleróza |
|
|
|
Lidově kornatění tepen, je onemocnění, které postihuje velkou většinu z nás. Se zvyšujícím se věkem se na výstelce tepen v určitých oblastech hromadí usazeniny a tepenné stěny zesilují směrem dovnitř. Tyto usazeniny mohou postupně dát vznik tzv. ateromovým plátům. Ty se vyvíjejí postupně během několika desítek let, ale u kuřáků a u lidí s vysokou hladinou cholesterolu postupuje usazování rychleji. V době před nástupem padesátky trpí ve vyspělých zemích aterosklerózou téměř všichni muži. U žen v reprodukčním věku je riziko poměrně nízké, protože estrogen udržuje nízkou hladinu cholesterolu. Po přechodu se však může ateroskleróza velice rychle vyvinout.
Ateroskleróza je v pokročilém věku příčinou většiny případů infarktu a mozkové mrtvice. Je to způsobeno tím, že lipoprotein o nízké hustotě (LDL), který je hlavním přenašečem cholesterolu v krvi, se hromadí v buňkách zvaných makrofágy, uložených ve stěnách tepen. Makrofágy mají v organismu na starosti odklízení uhynulých a poškozených buněk. Za normálních okolností LDL nepřijímají, ale pokud je okysličený, pohlcují ho a zaplní se cholesterolem natolik, že začnou podél tepenných stěn vytvářet tukové pláty. Většina těchto plátů časem zmizí, ale některé se přemění ve vazivovou tkáň nebo ve shluky krevních destiček. Mnohdy k tomu dochází po odumření makrofágů. Ty před smrtí vysílají chemické signály oznamující poranění a další buňky spěchají "ránu" zacelit. Zatímco vysoký obsah LDL v krvi urychluje tvoření tukových plátů, HDL (lipoprotein o vysoké hustotě) toto hromadění zpomaluje. Napomáhá totiž odstraňování cholesterolu z těchto plátů a vrací ho k játrům.
Kdo chce snížit riziko vzniku aterosklerózy, udělá nejlépe, když přestane kouřit a omezí jídla zvyšující hladinu LDL v krvi. Je zapotřebí omezit především nasycené tuky, jako jsou mléčné výrobky a tučná masa, a potraviny s vysokým obsahem cholesterolu, zejména vejce. Dále se nedoporučuje nadměrné pití kávy, protože i to přispívá ke zvýšení hladiny cholesterolu. Dříve se tento fakt přičítal kofeinu, ale dnes víme, že toto zvýšení způsobuje kofeol a kofestol, dvě látky obsažené v kávovníkovém oleji. Obě se ale nacházejí jen ve vařené a turecké kávě, takže instantní kávu nebo kávu překapávanou přes filtr si mohou bez obav dopřát i lidé trpící srdečními obtížemi. Ateroskleróza se dá poněkud zmírnit, přejdeme-li na stravu s nízkým obsahem nasycených tuků a naopak bohatou na mono a polynenasycené tuky, čerstvé ovoce a zeleninu. Podle jedné teorie asi přírodní antioxidanty obsažené v ovoci a zelenině v boji s touto chorobou pomáhají, protože zabraňují okysličení LDL. Léky snižující hladinu cholesterolu sice přinášejí výraznější výsledky, ale mívají i nežádoucí vedlejší účinky, například depresi, jež v řídkých případech vede až k sebevražedným sklonům. Jiná teorie doporučuje jíst hodně tučných ryb, například makrely, sledě, lososy, sardinky, pstruhy a čerstvé tuňáky, protože obsahují omega-3 mastné kyseliny, které zabraňují zužování tepenných stěn. Podle některých studií zvyšuje strava bohatá na omega-3 mastné kyseliny pružnost tepen. I když je zapotřebí vyhnout se nadměrnému pití alkoholu, příležitostná sklenička vína nebo destilátu může mít blahodárné účinky. Zvyšuje totiž hladinu HDL v krvi, což v důsledku zřejmě brzdí rozvoj aterosklerózy. Nejlepší ochranou ovšem samozřejmě zůstává pravidelný pohyb.
Jak ji na sobě poznáte Ateroskleróza se rozvíjí pomalu a nenápadně. Tuky se tiše usazují do cévní stěny a zužují jejich průsvit, aniž bychom na sobě pociťovali jakoukoliv změnu. Pokud zúžení dosáhne kritické hodnoty nebo dojde k prasknutí plátu, vzniknou příznaky, které bohužel většinou nepřehlédneme.Projevy aterosklerózy jsou potom velmi rozmanité a závisí na oblasti, ve které se postižená céva vyskytuje
Jedná-li se o postižení koronární tepny srdce, může dojít k srdečnímu infarktu. Při infarktu se snižuje dodávka kyslíku a živin svalovým buňkám srdce. Dochází k srdeční ischemii (nedokrvení tkáně). Následkem je postižení až odumření svalových buněk a jejich náhrada neplnohodnotnou tkání neboli jizvou. Srdeční infarkt se nejčastěji projeví náhlou bolestí na hrudí, někdy vystřelující do levé paže, pocitem dušnosti a úzkosti. Rozsah následků vždy závisí na druhu postižené srdeční tepny a na jejím průměru. Pokud je nedokrvení pouze dočasné, vzniká přechodná ischemie, která se projeví přechodnými bolestmi na hrudi a dušností ustupujícími zpravidla po chvilkovém zklidnění nebo tabletě nitroglycerínu. Tento stav se nazývá angina pectoris a je zpravidla předstupněm srdečního infarktu. Čím větší tepna, tím je zasažen větší okrsek svalstva srdce a tím jsou i závažnější zdravotní důsledky. Infarkt myokardu je v České republice jednou z nejčastějších příčin nemocnosti a úmrtnosti zejména mužů ve středním věku.
Mozková mrtvice (iktus, centrální mozková příhoda) je další komplikací aterosklerózy. Postižení je lokalizováno do cévního řečiště mozku. Postihuje zejména starší pacienty. Stejně jako v případě infarktu myokardu (srdečního svalu) i zde dochází k uzávěru tepny a následné nedokrevnosti mozku. Na rozdíl od postupného uzavíraní cév způsobujícího „sklerózu“, je zde příčinou uzávěr náhlý. Podle oblasti, která je zasažena uzávěrem, vznikají příslušné neurologické příznaky. Nejčastějšími příznaky jsou: ztráta vědomí, ztráta citlivosti některých částí těla, ztráta hybnosti končetin, poškození mimiky obličeje apod. Rozsah postižení je různý. Změny mohou být i nevratné. Mírnějším projevem bývá takzvaná tranzitorní ischemická ataka (TIA), která se projeví chvilkovým bezvědomím a žádnými, případně rychle se upravujícími změnami hybnosti, řeči či cítění.
|
