Léčíme hypertenzi Tisk E-mail

Vysoký krevní tlak – jak mu předejít a jak se ho zbavit
 
   Krevní tlak je pojem se kterým se pacient v ordinaci lékaře setkává od útlého věku od chvíle,  kdy mu sestřička v dětské ambulanci přiloží  na paži manžetu, nafoukne ji balónkem a řekne například 120 na 70. První hodnota se nazývá tlak systolický a říká nám pod  jakým tlakem   je krev vypuzena ze srdce do periferních tepen (horní a dolní končetiny),  druhá hodnota nazývána tlak diastolický nám říká jaký je tlak v periferních tepnách ve chvíli,  kdy je srdce relaxováno a plní se krví před dalším stahem. Odpovědět jednoduše na to proč se krevní tlak u relativně velké části populace ve vyšším věku zvyšuje je velmi  obtížné a v našem článku na ni není dostatek místa. Je však jednoznačně jasné,  že vyšší než normální hodnoty krevního tlaku se na organismu negativně projeví.

   Vysoký krevní tlak (TK) je zákeřný v tom, že u většiny lidí nepůsobí žádné zřetelné příznaky. Obvykle je zjištěn náhodně při preventivní prohlídce či celkovém vyšetřování z jiného důvodu. Teprve při velmi vysokých hodnotách TK (většinou až nad 200/100) se objeví bolest hlavy, bušení srdce, celková nevůle nebo v horším případě se rovnou projeví svými komplikacemi jakou je např. krvácivá cévní mozková příhoda. Tato nemoc, ostatně jako všechny nemoci spadající do metabolického syndromu, je riziková z dlouhodobého hlediska, s délkou trvání jsou spojeny komplikace – srdeční selhávání, angina pectoris, poškození ledvin či sítnice,  mozková mrtvice.

   Tyto potíže jsou při určitém zjednodušení způsobeny velkým tlakovým namáháním cév,  které napomáhá ukládání cholesterolu do jejich stěn,  jehož výsledkem je ateroskleróza a ischemická choroba srdeční. Další jeho negativním důsledkem je zhoršení funkce ledvin vzniklé opět na principu vyššího tlakového zatížení krevních kapilár v jejich filtrační části,  podobným způsobem dochází i k postižení drobných cév oční sítnice.  Při dlouhodobě vyšším tlaku je srdce nuceno vypuzovat krev s větší námahou což při opět dlouhém trvání přispívá k jeho selhání.Důležité je proto hypertenzi včas předcházet a při již vzniklém onemocnění ji důsledně léčit.

Co tedy můžeme dělat pro to, abychom riziko vzniku hypertenze minimalizovali nebo pokud již máme krevní tlak mírně zvýšený nad optimální hodnoty docílili jeho snížení.

1. Pravidelná fyzická aktivita – jakým způsobem může pravidelné cvičení snížit krevní tlak? Jedná se o komplexní patofyziologické mechanismy. Podívejme se alespoň na některé adaptační změny organismu při pravidelném cvičení, abychom trošku porozuměli „fungování“ našeho těla a přesvědčili se, že pravidelná pohybová aktivita má skutečně velký význam.
Krevní tlak je výslednicí srdečního výdeje (objem krve přečerpané levou srdeční komorou za 1minutu) a odporu  periferních cév, proti kterému je krev čerpána. Při cvičení je potřeba mnohonásobně zvýšit dodávku kyslíku do pracujících svalů a pro zabránění přehřátí organismu během cvičení je nutno mnohem více prokrvit kůži, což společně vede k rozšíření malých cév v těchto orgánech a tím pádem ke snížení odporu v periferních cévách.

   Pravidelné cvičení vede ke zbytnění srdeční svaloviny a efektivnější práci srdce. Cvičení má dále vliv na snížení aktivity sympatického nervového systému, což ve svém důsledku vede k nižším hodnotám krevního tlaku. Zlepšená citlivost buněk k inzulinu s následnou sníženou hladinou tohoto hormonu v krvi je důležitým následkem cvičení především pro diabetiky 2.typu.

   Nižší krevní hladina inzulinu má pak za následek snížené zadržování sodíku v ledvinách a snížení krevního tlaku.
Podle výsledků klinických studií sníží pravidelná pohybová aktivita vytrvalostního charakteru systolický krevní tlak o 3mmHg u osob s normálním TK a o 6mmHg u osob s vysokým TK. Obecně je doporučováno alespoň 30 minut pohybové aktivity mírné intenzity po většinu dní v týdnu.

2. Úprava stravovacích zvyklostí – důležitým prvkem z hlediska hodnoty krevního tlaku je sodík. Je obsažen  především v kuchyňské soli (NaCl), proto je velmi důležitým opatřením omezení solení. Denní potřeba sodíku u dospělého jedince odpovídá 1,3 - 6,0g NaCl, přičemž skutečný příjem v naší populaci  je okolo 8 - 12g NaCl. Je důležité si uvědomit, že až 2/3 přijímaného množství NaCl je do potravy dodáno již při výrobě potravin (pečivo, sušenky, oříšky, chipsy…) a pokrmy si na talíři nedosolovat – na dochucení použít raději jiné koření. Velmi významným zdrojem sodíku jsou průmyslově vyráběné polotovary, kam se přidávají látky zvýrazňující aroma (tzv. glutamáty) – instantní polévky, konzervy, uzeniny…

   Podle nedávného výzkumu ovlivňuje TK i hladina draslíku, přidání draslíku do stravy vedlo ke snížení TK u hypertoniků i u lidí s normálním TK. Jaká jsou současná dietní doporučení  pro prevenci hypertenze? Zvýšit konzumaci ovoce a zeleniny (zdroj draslíku), nízkotučných mléčných výrobků (zdroj vápníku) a omezit příjem tuků, především živočišných. 

3. Redukce tělesné hmotnosti – obezita je provázena řadou fyziologických odchylek, které vedou ke zvýšení krevního tlaku. Redukce hmotnosti je proto dalším žádoucím krokem v prevenci a léčbě nejen hypertenze. Podle lékařských výzkumů se při redukci 4,4kg a sníží TK v průměru o  5mm Hg „horního“ (systolického) a 7mmHg „dolního“ (diastolického) tlaku.

4. Omezení příjmu alkoholu – denní konzumace alkoholu by neměla přesáhnout 30ml ethanolu (tj. jedno a půl piva, 3 dcl vína, 1 „panák“) u muže a 15ml ethanolu (poloviční množství alkohol. nápojů) u ženy. Klinické studie dokazují závislost denní dávky alkoholu na výši TK.

5. Prevence chronického stresu –  Stres můžeme rozdělit na krátkodobý, který je odpradávna přirozeným prostředkem organismu jak zvládnout zvýšenou zátěž (psychickou i fyzickou), a na dlouhodobý – kumulativní stres, který přišel s moderní hektickou dobou. Tento dlouhodobý stres vede nadměrnou aktivací sympatického nervového systému k hypertenzi a dalším negativním změnám organismu. Snažte se každý den najít alespoň chviličku na relaxaci v jakékoli formě – poslech příjemné hudby, relaxační cvičení, procházku v lese, uvolnění a úsměv.

A jak si poradily či předcházely vysokému tlaku naše babičky a prababičky ( bez záruky)?

   Používaly osvědčené byliny jako jmelí, hloh obecný, pryšcovité rostliny  či celkové koupele, které mají stejný efekt jako pouštění žilou, dříve používané jako účinná metoda léčby vysokého tlaku v klášterním léčitelství.  Čajovou směs na povzbuzení ledvin a posílení srdce si připravíte ze směsi 20g natě routy, 30g listu a květu hlohu, 30g přesličkové natě, 20g kokošky pastuší tobolky. 1 až 2 polévkové lžíce směsi přelijete šálkem vroucí vody a necháte 7 minut vyluhovat. Několikrát denně pijete po šálku lahodného čaje. Skloubením nejnovějších vědeckých poznatků a staleté moudrosti našich předků a především díky vaší motivaci a vůle budete v boji proti vysokému tlaku určitě úspěšní.
 
Primární prevence hypertenze – souhrn:
1. pravidelně se hýbejte – svižná chůze 30min denně po většinu dní v týdnu
2. udržte si normální hmotnost (BMI 18,5 – 24,9)
3. omezte příjem alkoholu
4. omezte příjem soli
5. konzumujte více zeleniny, ovoce a nízkotučných mléčných výrobků, méně živočišných tuků