Moje tělo Pečujeme o kůži Kožní infekce | Kožní infekce |
|
|
|
S diabetem spojená plísňová a bakteriální onemocnění jsou běžnou komplikací u lidí trpících cukrovkou. Kauzálním faktorem způsobujícím častější kožní infekce u diabetiků je zvýšená hladina cukru v epidermis, která je přímo závislá na koncentraci cukru v krvi. Tento fakt usnadňuje prostup infekce, zejména saprofytickým organismům, do kůže diabetika. Dalšími rizikovými faktory jsou mikroangiopatie, neuropatie, dyshidrosa a zhoršená funkce buněčné imunity. Neuropatie přispívá ke vzniku drobných ranek, které diabetik s neuropatií nevnímá bolestivě, často si jich nevšimne a tudíž je neošetří. Ty se potom mohou stát vstupní bránou pro infekci. Porucha funkce kožních mazových žlázek při diabetické autonomní neuropatii snižuje obranyschopnost kůže vůči infekci. Mastné kyseliny kožního mazu totiž vykazují antibakteriální účinky a jsou součástí ochranného kožního filmu. Cévní postižení vede k omezení přísunu nejen živin, ale i protilátek a imunitních buněk. Změny místních poměrů v důsledku neurovaskulárních poruch (změna teploty, vlhkosti a složení kožního mazu) vedou k pomnožení kožní flóry. Kombinace všech zmíněných faktorů vede u diabetiků k vyšší incidenci kožních infekcí, k jejich těžšímu průběhu a k častým přechodům do chronicity a k tendenci k recidivám. A. Kvasinkové a plísňové infekce kůže patří k nejčastějším kožním projevům u diabetiků. Průběh je většinou chronický, s velkou tendencí k recidivám a nedostatečnou odpovědí na místní léčbu. Nejčastějším patogenem je Candida albicans. Candida albicans může způsobovat různé klinické obrazy na kůži a sliznicích a často je lze vidět jako jednu z prvních známek diabetu. U dospělých je především nutno věnovat pozornost infekcím v anogenitální oblasti (vulvovaginitis, balanoposthitis candidomycetica), presentující se jako chronické, nepříjemné pálení či svědění. Kvasinkový zánět nehtových valů (candida paronychia) je méně častý a projevuje se jako zčervenání okolí nehtu a ztrátu kutikuly. Příležitostně se může ke kvasinkové infekci přidružit stafylokoková infekce. Dětští pacienti často trpí zánětem ústních koutků. Méně častým nálezem bývá chronická kandidóza sliznic s typickými soor plaky nebo výskyt kandidové sepse. Postižení sliznic se u diabetiků nejčastěji projevuje jako sucho v ústech a v očích, dále pak pocit sucha v hrtanu. Pocit suchosti sliznic může být doprovázen nálezem bílých plaků, které lze setřít, nebo erosivním zánětem způsobeným kvasinkou candida albicans. Všechny tyto projevy by měly být brány jako výstraha nedostatečné terapie diabetu a jako známka imunitního defektu. Candida albicans je nejčastějším typem patogena postihující diabetiky, nicméně ostatní patogeny také začínají přibývat na významu (v současné době až 30%). Dermatofytózy, tedy další plísňové infekce kůže jsou nejčastěji způsobeny dermatofyty rodu Trichophyton a Epidermophyton. Nejčastější lokalizací mykotických infekcí u osob s diabetem jsou plosky nohou (tinea pedum a tinea unguium - onychomycosis). U plísňového onemocnění plosek nohou může dojít k deskvamaci v meziprstí s ragádami a olupující se kůží, ke vzniku hyperkeratóz na hranách chodidel a na patách a nebo ke vzniku hlouběji uložených svědivých puchýřků s deskvamací v okolí. Tinea se může vyskytovat i jinde na těle, např. v obličeji, ve kštici či v tříslech. Léčba: kožní kvasinkové a plísňové infekce jsou léčeny místními antimykotiky, a to v mastech, krémech, roztocích či sprejích, pokud je infekce rozsáhlejší, popř. i systémová užívají se celková antimykotika. Dále je důležitá zvýšená hygiena oblastí postižených plísní (např. dezinfekce obuvi, podlah a koupelen v domácnosti). Je vhodné nosit vzdušnou obuv, vyvarovat se půjčování si cizích ručníků a dbát zvýšené opatrnosti při návštěvě společných zařízení, jako jsou plovárny, sauny a lázně. B. Bakteriální infekce kůže se mohou projevovat pod různými klinickými obrazy. Mezi nejčastější patří následujících šest: Erytrasma se vyznačuje nesvědivými, ohraničenými hnědými až načervenalými ložisky, která se později začínají olupovat. Nejčastěji jsou postiženy tyto lokality: třísla, podpaží a meziprstí: Erythrasmu způsobuje bakterie zvaná Corynebacterium minutissimum. Impetigo contagiosa se pozná dle rychle praskající puchýřků, po nichž dojde k tvorbě medově zbarvených krust, především na obličeji a rukou. Toto onemocnění je vyvolané streptokoky či stafylokoky. Folliculitis se projevuje formou papulopustulek v oblasti vlasových váčků. Postihuje trup, stehna, obličej a je rovněž způsobená stafylokoky. Furunculus je zánětlivý hrbol s nekrózou. U pacientů je možno pozorovat doprovodnou horečku, zánět mízních cév a zvětšení mízních uzlin. Příčinou tohoto onemocnění bývá infekce stafylokoky a typická lokalizace bývá trup, stehna, obličej. Hidradenitis suppurativa se projevuje ve formě bolestivých abscesů v oblasti potních žláz v axilách, kolem prsních dvorců nebo perigenitální oblasti. Tyto abscesy a infiltrace mají tendenci často recidivovat. Příčinou je opět infekce stafylokoky nebo streptokoky. Erysipel se vyznačuje otokem a zčervenáním. Rychle se šíří. Nejčastěji jej nalezneme na bérci. Příčinou je infekce beta-hemolytickými streptokoky skupiny A. Pacienta doprovází horečko, zimnice, třesavka. Zvětšené regionální mízní uzliny nejsou výjimkou. Léčba: bakteriální kožní infekce jsou léčeny celkové i místně antibiotiky. C.Virové infekce kůže u diabetiků jsou obdobné jako u lidí bez cukrovky. U herpes zoster, tedy pásového oparu u pacientů s diabetem je nutné počítat s vyšším rizikem druhotné infekce, k horšímu průběhu a k delší rekonvalescenci.
MUDr. Daniela Kulichová |