Nefropatie Tisk E-mail

      Diabetická nefropatie postihuje přibližně 30 % diabetiků. Její podstatou je mikroangiopatie, poškození drobných tepének a kapilár v ledvinových klubíčkách, glomerulech, kde se filtrací krve tvoří moč. Prvním projevem postižení těchto klubíček je průnik bílkoviny z krve do moči, nejprve malého množství (tzv. mikroalbuminurie), kterou dnes umíme speciálním vyšetřením včas rozpoznat. Postupně dochází k navýšení úniku bílkoviny a postupnému zhoršování funkcí ledvin, které může vést až k jejich selhání. Diabetická nefropatie je výsledkem chronické hyperglykémie se všemi svými důsledky, jako je negativní působení glykace bílkovin a tkání.

 Stádia diabetické nefropatie:

Incipientní nefropatie

  První klinický projev onemocnění, mikroalbuminurie, se objevuje zhruba za 5 až 10 let po vzniku diabetu. 

Manifestní nefropatie

Po různě dlouhé době progrese nastupuje manifestní nefropatie v podstatně vyšším únikem bílkoviny, charakterizovaná trvalou proteinurií. Ta může pokračovat až k selhání ledvin.

U každého pacienta s diabetes mellitus by měl být únik bílkoviny do moče (mikroalbuminurie) vyšetřen alespoň 1x ročně. Je-li již nefropatie přítomna, pak 2x ročně.