Diacentrum - stránky pro diabetiky

Inzulínoterapie a dieta

   Podrobný rozbor diabetické diety by přesahoval  účely tohoto textu. Zde si pouze rámcově řekneme některé zásady, z nichž tato dieta vychází, a pravidla, která je nutno mít při sestavování diety na mysli.

1. Přiměřené množství energie (udržující hmotnost v ideálních mezích)
2. Energie rozdělená mezi základní živiny v určitém poměru:
A. sacharidy 50-60%
B. tuky        < 30%
C. bílkoviny 10-20%
3. Dostatek vitamínů, minerálů a stopových prvků

Vzhledem k tomu, že diabetes je onemocnění spojené se sacharidy, je na ně v diabetické dietě kladen zvláštní důraz. Lze dokonce říci, že ve stravě přijaté tuky ani bílkoviny hladinu výsledné glykémie neovlivní a vyjma pohledu na celkové množství energie, které v nich člověk přijímá (a tedy obav z nadváhy) na ně není třeba brát zřetel ( pozor však na výrobky, které se tváří jako bílkovina, ale obsahují větší množství mouky, a tedy sacharidy – např. salámy a uzeniny).

Kde jsou sacharidy obsaženy:

1. v obilí a kukuřici (mouce či škrobu) a všech výrobcích, kde jsou používány
2. v bramborách a všech výrobcích z nich
3. v ovoci
4. v mléce a mléčných výrobcích
5. ve všech výrobcích slazených cukry
6. v luštěninách (v ostatních druzích zeleniny pouze v zanedbatelném množství)

Co tedy je diabetická dieta?

Jde o rámcově sestavené dietní programy pro pacienty, kde je:

-  zohledněno celkové množství energie/den dle jejich předpokládaných potřeb

-  celkové množství sacharidů rozděleno do 6 denních jídel (3 hlavní jídla,
   2 přesnídávky a tzv. 2. večeře před spaním, přesnídávky a 2. večeře mají za úkol
    minimalizovat riziko hypoglykémie v obdobích, kdy jsou požívány)

- většina sacharidů v dietě jsou škrobové povahy – tj. uvolňují se z trávicího
   traktu postupně a nárůst glykémií po jídle není tak rychlý a je lépe kryt podaným
   inzulínem

   Každému pacientovi s čerstvě zachyceným diabetes mellitus 1. typu je  doporučena rámcová diabetická dieta s ohledem na jeho předpokládanou denní spotřebu energie. Dle těchto doporučení, pak pacient modifikuje své dosavadní zvyklosti. To alespoň zpočátku předpokládá odvažování potravin pro přípravu jídel a více přemýšlení, jak nad sestavováním jídelníčku doma, tak i při výběru jídel v závodní jídelně či restauraci. Cílem dietního režimu je příjem určitého předem známého a v ideálním případě v čase stálého (tedy pravidelně se opakujícího) množství sacharidů v jednotlivých denních jídlech. Toto je jeden z předpokladů, jak udržet dobře kompenzovaný diabetes při podávání stále stejného množství inzulínu.
Toto by byl ideální stav, víme však, že je velmi obtížné ho docílit.

Lze tedy i s množstvím sacharidů nějakým způsobem pracovat?

Odhad dávky inzulínu dle množství přijímaných sacharidů.
   Pacientům s nedávno zjištěným diabetem doporučujeme zdržet se výraznějších výkyvů v množství sacharidů ve stravě do doby, než si na svoji chorobu zvyknou a rozpoznají většinu jejích tajemství. Pro zkušenější diabetiky je změna dávky sacharidů přece jen menší oříšek.
Nelze paušálně  říci, o kolik jednotek je třeba dávku navýšit, zvýší-li se množství sacharidů ve stravě (např. oběd) například o 20 g. Některé prameny uvádějí, že zvýší-li se množství sacharidů v hlavním jídle o 10 g pak by se dávka inzulínu měla zvýšit o 1 j. Jde pouze o obecné doporučení a každý pacient si musí množství, o které chce dávku inzulínu navýšit stanovit sám zkusmo. Zvýšit ji například o zmíněnou 1 j. a změřit glykémii za cca 1,5 hod. dle výsledku pak postupovat při dalších příležitostech. Zde stojí za zmínku, že nutné zvýšení dávky v ranních hodinách bývá o něco vyšší než v hodinách odpoledních (vlivem vyšších ranních hladin kortizonu).

Pomoci může následující úvaha: 
   Je-li obvyklé množství sacharidů při večeři např. 50 g a podává-li si pacient 10 j. inzulínu, pak navýší-li-se množství sacharidů při obědě o 10 g, činí potřebné zvýšení dávky cca 2 j ( 10j/ 50g = 0,2 j/g. (tedy 0,2 j/ g sacharidů), zvýšili jsme množství sacharidů o 10 g, musíme tedy zvýšit dávku inzulínu o 10 x 0,2 j. = 2 j.). I zde je však nutné správnost úvahy ověřit výslednou hodnotou glykémie cca 1,5 hod po jídle.

   Uveďme si pro ilustraci jednoduchý příklad: pacient je zvyklý si k obědu s houskovými knedlíky dávat 4 plátky. K takovému množství si podává 8 j. inzulínu. Pokud by si chtěl 1 plátek knedlíku přidat, pak nahlédnutím do tabulek zjistí, že 1 plátek knedlíku obsahuje cca 10 g sacharidů (celková hmotnost 32 g,  z toho 30 % sacharidů, tedy přibližně 10 g). Pokud by součástí oběda nebyly žádné jiné sacharidy, pak by navýšení dávky v našem případě činilo 2 j. inzulínu (na 4 knedlíky připadá 8 jednotek, na jeden tedy 2 j., a  to je množství inzulínu, o kterou je třeba celkovou dávku zvýšit). Vybrali jsme velmi ilustrativní případ, kde je navýšení inzulínu možné určit velmi snadno (i bez tabulek vypočtením dávky inzulínu na 1 plátek knedlíku). V případě například rýže je situace složitější a bez tabulek a vážení či alespoň odhadu váhy se neobejdeme.

Poznámka:
   Při počítání energetického obsahu potravin narazí každý pacient na několik pojmů. Tím samozřejmým je obsah energie (v kcal či kJ / g  (kilokalorie či kilojouly)). Pro zjednodušení vznikl pojem výměnná jednotka, který značí množství   potraviny obsahující 10 g sacharidů. Pak je možno říci, že 70 g malin obsahuje 1 výměnnou jednotku sacharidů (tedy 10 g) a že je lze zaměnit například za 100 g meruněk (též obsahuje 1 výměnnou jednotku sacharidů, tedy 10 g) či půl krajíce chleba (obsahujícího též 1 výměnnou jednotku sacharidů, tedy 10 g). Při počítání je třeba dávat pozor na někde užívané chlebové jednotky, které jsou však určeny jako množství potraviny obsahující 12 g sacharidů. A aby to nebylo tak jednoduché, je nutno upozornit, že některé prameny mohou používat i pojem výměnné jednotky obsahujícím 12 g sacharidů. Vždy se je tedy třeba pozorně věnovat jednotkám příslušné publikace, aby nedocházelo ke zbytečným zkreslením a chybám.
           Nutným pomocníkem při počítání stravy jsou příslušné tabulky obsažené v řadě edukačních publikací, z nichž některé jsou uvedeny v seznamu literatury, existuje i řada programů pro přenosné počítače či dokonce program pro mobilní telefony.