Diacentrum - stránky pro diabetiky

   Zde si pouze rámcově řekneme některé zásady, z nichž tato dieta vychází a pravidla, která je nutno mít při sestavování diety na mysli.
Obecně je nutno připomenout, že všechny dietní režimy jsou výsledkem aktuálního stavu vědeckého poznání. Tak jak se v průběhu let toto poznání měnilo, měnily se i názory na to co nazýváme správnou výživou (a lze předpokládat, že se mírně posunou i v dalších letech).

Diabetická dieta dnes ve většině rysů kopíruje tzv. racionální (rozumnou) stravu, tak jak je doporučována běžné populaci. Jejími zásadami jsou především:

    1. přiměřené množství energie (udržující hmotnost v ideálních mezích)
    2. energie rozdělená mezi základní živiny v určitém poměru:
        A. Sacharidy 50-60%
        B. Tuky        < 30%
        C. Bílkoviny 10-20%
    3. dostatek vitamínů,  minerálů a stopových prvků

   Vzhledem k tomu, že diabetes je onemocnění spojené se sacharidy, je na ně v diabetické dietě kladen zvláštní důraz. Lze dokonce říci, že ve stravě přijaté tuky ani bílkoviny hladinu výsledné glykémie neovlivní a vyjma pohledu na celkové množství energie, které v nich člověk přijímá ( a tedy obav z nadváhy) na ně není třeba brát zřetel ( pozor však na výrobky, které se tváří jako bílkovina, ale obsahují větší množství  mouky a tedy sacharidy – např. salámy a uzeniny).

Kde jsou sacharidy obsaženy:

    1. v obilí a kukuřici (mouce či škrobu) a všech výrobcích kde jsou používány
    2. v bramborách a všech výrobcích z nich
    3. v ovoci
    4. v mléce a mléčných výrobcích
    5. ve všech výrobcích slazených cukry
    6. v luštěninách ( v ostatních druzích zeleniny pouze v zanedbatelném množství

Co tedy je diabetická dieta?

Jde o rámcově sestavené dietní programy pro pacienty, kde je:

-  zohledněno celkové množství energie/den dle jejich předpokládaných potřeb

-  celkové množství sacharidů  rozděleno do 6 denních jídel (3 hlavní jídla,
   2 přesnídávky  a tzv. 2. večeře před spaním, přesnídávky a 2. večeře mají za úkol
    minimalizovat riziko hypoglykémie v obdobích, kdy jsou požívány)

- většina sacharidů v dietě jsou škrobové povahy – tj. uvolňují se z trávicího
   traktu postupně a nárůst glykémií po jídle není tak rychlý a je lépe kryt podaným
   inzulínem

   Každému pacientovi s čerstvě zachyceným diabetes mellitus 1. typu je  doporučena rámcová diabetická dieta s ohledem na jeho předpokládanou denní spotřebu energie. Dle těchto doporučení, pak pacient modifikuje své dosavadní zvyklosti. To alespoň zpočátku předpokládá odvažování potravin pro přípravu jídel a více přemýšlení, jak nad sestavováním jídelníčku doma, tak i při výběru jídel v závodní jídelně či restauraci.

   Cílem dietního režimu je příjem určitého předem známého a v ideálním případě v čase stálého (tedy pravidelně se opakujícího) množství sacharidů v jednotlivých denních jídlech. Toto je jeden z předpokladů, jak udržet dobře kompenzovaný diabetes při podávání stále stejného množství inzulínu.
Toto by byl ideální stav, víme však, že je velmi obtížné ho docílit. Lze tedy i s množstvím sacharidů nějakým způsobem pracovat?

Odhad dávky inzulínu dle množství přijímaných sacharidů.
           Pacientům s nedávno zjištěným diabetem doporučujeme zdržet se výraznějších výkyvů v množství sacharidů ve stravě do doby než si na svoji chorobu zvyknou a rozpoznají většinu jejích tajemství. Pro zkušenější diabetiky je změna dávky sacharidů přece jen menší oříšek.
Nelze paušálně  říci, o kolik jednotek je třeba dávku navýšit, zvýší-li se množství sacharidů ve stravě (např. oběd) například o 20 g. Některé prameny uvádějí, že zvýší-li se množství sacharidů v hlavním jídle o 10 g pak by se dávka inzulínu měla zvýšit o 1 j. Jde pouze o obecné doporučení a každý pacient si musí množství, o které chce dávku inzulínu navýšit stanovit sám zkusmo. Zvýšit ji například o zmíněnou 1 j. a změřit glykémii za cca 1,5 hod. dle výsledku pak postupovat při dalších příležitostech. Zde stojí za zmínku, že nutné zvýšení dávky v ranních hodinách bývá o něco vyšší než v hodinách odpoledních (vlivem vyšších ranních hladin kortizonu – viz kapitola 2).

 Pomoci může následující úvaha:
 je-li obvyklé množství sacharidů při večeři např. 50 g a podává-li si pacient 10 j. inzulínu, pak navýší-li-se množství sacharidů při obědě o 10 g činí potřebné zvýšení dávky cca 2 j ( 10j/ 50g = 0,2 j/g. (tedy 0,2 j/ g sacharidů), zvýšili jsme množství sacharidů o 10 g, musíme tedy zvýšit dávku inzulínu o 10 x 0,2 j.  = 2   j.). I zde je však nutné správnost úvahy ověřit výslednou hodnotou glykémie cca 1,5 hod po jídle.

   Uveďme si pro ilustraci jednoduchý příklad: pacient je zvyklý si k večeři s houskovými knedlíky dávat 4 plátky. K takovému množství  si podává 8 j. inzulínu. Pokud by si chtěl 1 plátek knedlíku přidat pak nahlédnutím do tabulek zjistí, že 1 plátek knedlíku obsahuje cca 10 g sacharidů ( celková hmotnost 32 g,  z toho 30 % sacharidů, tedy přibližně 10 g). Pokud by součástí oběda nebyli žádné jiné sacharidy, pak by navýšení dávky v našem případě činilo 2 j. inzulínu ( na 4 knedlíky připadá 8 jednotek, na jeden tedy 2 j. a  to je množství inzulínu o kterou je třeba celkovou dávku zvýšit).

   Vybrali jsme velmi ilustrativní případ, kde by navýšení inzulínu je možné určit velmi snadno ( i bez tabulek vypočtením dávky inzulínu na 1 plátek knedlíku) v případě například rýže je situace složitější a bez tabulek s vážení či alespoň odhadu váhy se neobejdeme.

 Poznámka:
    Při počítání energetického obsahu potravin narazí každý pacient na několik pojmů. Tím samozřejmým je obsah energie (v kcal či kJ / g  ( kilokalorie či kilojouly)). Pro zjednodušení vznikl pojem výměnná jednotka, který značí množství   potraviny obsahující 10 g sacharidů. Pak je možno říci, že 70 g malin obsahuje 1 výměnnou jednotku sacharidů (tedy 10g ) a že je lze v zaměnit za například za 100 g meruněk (též obsahuje 1 výměnnou jednotku sacharidů, tedy 10 g) či půl krajíce chleba ( obsahujícího též 1 výměnnou jednotku sacharidů tedy 10 g).

   Při počítání je třeba dávat pozor na někde užívané chlebové jednotky, které však jsou určeny jako množství potraviny obsahující 12 g sacharidů.  A aby to nebylo jednoduché tak je nutno upozornit, že některé prameny mohou používat i pojem výměnné jednotky obsahujícím 12 g sacharidů. Vždy se je tedy třeba pozorně věnovat jednotkám  příslušné publikace,  aby nedocházelo ke zbytečným zkreslením a chybám.
   Nutným pomocníkem při počítání stravy jsou příslušné tabulky obsažené v řadě edukačních publikací, z nichž některé jsou uvedeny v seznamu literatury, existuje i řada programů pro přenosné počítače či dokonce program pro mobilní telefony.